Hurá na Kanáry: Krásy a tajemství Kanárských ostrovů

Ostrovy věčného jara, lákají turisty divokou přírodou, krásnými plážemi a vidinou celoročního tepla. Španělská provincie je oblíbenou destinací již celá staletí a v posledních letech se stává čím dál častěji cílem zimních dovolených pro rodiny i aktivní sportovce.

Kanárské ostrovy představují jedinečné souostroví, které uchvacuje svou rozmanitostí, přírodním bohatstvím a tajemnou historií. Leží v Atlantickém oceánu, asi 100 km západně od severního pobřeží Afriky, a tvoří je osm hlavních ostrovů: Tenerife, Gran Canaria, Lanzarote, Fuerteventura, La Palma, La Gomera, El Hierro a La Graciosa. Každý z těchto ostrovů je unikátní a má co nabídnout nejen milovníkům přírody, ale i historickým nadšencům a dobrodruhům.

Kde se vzal název ostrovů?

Název Kanárské ostrovy pochází z latinského výrazu "Insula Canaria", což znamená "Ostrov psů". Tento název původně odkazoval na Gran Canarii, jeden z hlavních ostrovů souostroví. Existuje několik teorií o tom, proč právě psi hráli klíčovou roli při pojmenování ostrovů:

1. Velcí psi na ostrovech: Podle jedné z teorií název vychází z toho, že na ostrovech byli nalezeni velcí, divocí psi. Římský historik Plinius starší ve své "Přírodní historii" zmiňuje, že mauritánský král Juba II. poslal expedici na Kanárské ostrovy, kde objevili velké psy. Je možné, že právě tento nález vedl k pojmenování ostrovů. Kanárská doga, známá také jako Perro de Presa Canario, je působivé plemeno psa, které se na ostrovech stále chová. Tento mohutný a silný pes je velmi loajální ke své rodině a nebezpečný pro okolí. Pro chov musíte mít speciální povolení, protože při známce ohrožení majetku či člena rodiny dochází k útoku.

2. Posvátná zvířata Guančů: Jiná teorie tvrdí, že původní obyvatelé ostrovů, Guančové, považovali psy za posvátná zvířata. Podle této verze mohl název odkazovat na to, jak důležití byli psi v jejich kultuře. Guančové možná chovali psy jako ochránce nebo je používali k lovu a pastvě.

3. Mořští savci: Někteří historici se domnívají, že název "Kanárské ostrovy" mohl odkazovat nikoli na psy, ale na tuleně nebo lachtany, kteří byli ve starověku na ostrovech hojní. Tyto mořské savce místní obyvatelé nazývali "mořskými psy" (latinsky canis marinus), což mohlo přispět k záměně a vzniku názvu.

Kanárci a jejich spojitost s názvem

Zajímavé je, že název kanárek, dnes známý pěvecký pták, pochází právě z názvu ostrovů, a ne naopak. Tito ptáci jsou na Kanárských ostrovech původní, a když Evropané začali ostrovy osídlovat a kanárky chovat, rozšířil se jejich název po celém světě.

Vznik Kanárských ostrovů: Výbuchy z hlubin

Kanárské ostrovy vznikly sopečnou činností, která trvala miliony let. První erupce, které položily základy tohoto souostroví, začaly před více než 20 miliony let. Tento vulkanický původ dává ostrovům jejich dramatickou krajinu – od černých sopečných pláží po monumentální vulkány, jako je například Pico del Teide na Tenerife, který je s výškou 3 715 metrů nejvyšší horou Španělska.

Sopečná aktivita na ostrovech není zcela minulostí. Na Lanzarote je možné navštívit oblast zvanou Timanfaya, kde sopky naposledy vybuchly v 18. století a vytvořily surrealistickou krajinu lávových polí. Na nejmladším ostrově souostroví, La Palmě, došlo v roce 2021 k erupci sopky Cumbre Vieja, která velmi radikálně změnila ráz ostrova a doslova pohřbila celé vesnice. 

Zajímavé je, že tato sopečná aktivita probíhá nejen na povrchu, ale také pod mořskou hladinou, kde se nachází podmořské sopky, které hrají klíčovou roli v utváření ostrovů. Pojďme se podívat, jak funguje tento fascinující proces a jak ovlivňuje podobu Kanárských ostrovů.

Kanárské ostrovy vznikly díky pohybu litosférických desek a tzv. horké skvrně (hotspotu), což je oblast v zemském plášti, kde stoupají sloupce roztavené horniny (magmatu) směrem k povrchu. Když se magma dostane na povrch, dochází k erupcím a postupnému budování sopečných vrcholů. Tento typ vulkanické činnosti je označován jako intraplátová vulkanismus, protože nevzniká na rozhraní litosférických desek, ale v rámci jedné desky.

Vulkanická činnost na Kanárských ostrovech je charakteristická bazaltovými erupcemi, které produkují lávu s nízkou viskozitou. Tato láva je relativně tekutá, což znamená, že se může rychle šířit po povrchu a vytvářet rozsáhlé lávové proudy, které pokrývají velké oblasti. Typické pro tyto erupce jsou tzv. štítové sopky, které mají široké základny a relativně mírné svahy.

Podmořské sopky: Zrození nových ostrovů

Podmořská vulkanická aktivita je jedním z hlavních faktorů, který formoval Kanárské ostrovy. Ostrovy, které dnes známe, vznikly, když magma stoupalo z hlubin oceánu a prorazilo mořské dno. Na mořském dně se tvořily podmořské sopky, které postupně rostly, až některé z nich dosáhly hladiny oceánu a vytvořily ostrovy.

Jedním z nejpozoruhodnějších příkladů podmořské sopečné činnosti v poslední době byla erupce u pobřeží ostrova El Hierro v roce 2011. Tehdy podmořská sopka, která se nacházela asi 1 000 metrů pod hladinou moře, začala chrlit lávu a plyny. Tyto sopečné výbuchy způsobily vznik sopečného kuželu, který se začal zvedat z mořského dna. Ačkoli tato erupce nevytvořila nový ostrov, zvýraznila potenciál podmořských sopek, které mohou v budoucnu vytvořit další pevninskou masu.

Podmořské sopky jsou důležité pro ekologii oblasti. Sopečné výbuchy obohacují mořskou vodu o minerály a živiny, což podporuje růst planktonu a dalších mořských organismů. Tyto oblasti se stávají biologicky velmi aktivními, což přitahuje mnoho druhů ryb a dalších mořských živočichů.

Místní obyvatelé a vědci bedlivě sledují podmořské vulkanické aktivity, protože mohou mít přímý dopad na život na povrchu – včetně vzniku nových ostrovů nebo změn v mořské topografii.

Podmořské sopky, známé také jako submarinální vulkány, se tvoří v důsledku stoupajícího magmatu, který praská skrz oceánské dno. Když magma vytryskne, ochladí se vodou a rychle tuhne, čímž se vrství sopečné horniny. Tento proces může trvat tisíce let, než se podmořská sopka vynoří nad hladinu moře, nebo může v důsledku mohutných erupcí dojít ke zrození nových ostrovů.

Atlantida a tajemní Guančové

Mnoho historiků a filozofů, včetně Platóna, spekulovalo o tom, že Kanárské ostrovy mohou být zbytkem bájné Atlantidy – legendárního ostrova, který podle starých řeckých pramenů zmizel v moři po katastrofální přírodní události. Ačkoliv tato teorie zůstává ve sféře spekulací, jejich izolovanost a sopečný původ živí tyto legendy dodnes.

Před příchodem Evropanů byly Kanárské ostrovy domovem původních obyvatel zvaných Guančové. Guančové byli pravděpodobně berberského původu a přišli sem z oblasti dnešního Maroka. Jejich kultura byla velmi odlišná od evropských civilizací – žili v izolaci, obývali jeskyně a věnovali se zemědělství a chovu dobytka. Zajímavostí je, že Guančové mumifikovali své mrtvé podobně jako Egypťané, což zůstává jednou z velkých historických záhad.

Evropané objevili Kanárské ostrovy ve 14. století, a když Španělé v 15. století ostrovy postupně kolonizovali, původní obyvatelé byli nuceni k asimilaci nebo zahynuli v bojích proti dobyvatelům. Dnes se o jejich kultuře dozvíme z archeologických nalezišť a muzeí, která uchovávají jejich odkazy.

Přírodní ráj: Fauna a flora Kanárských ostrovů

Izolovanost Kanárských ostrovů od zbytku světa vytvořila prostředí, kde se vyvinulo mnoho endemických druhů, které nenajdeme nikde jinde na světě. Například dračinec, známý také jako "dračí strom", je unikátní druh stromu, který roste především na Tenerife a La Palmě. Tento pozoruhodný strom může žít stovky let a jeho rudá míza, „dračí krev“, byla používána původními obyvateli k léčebným účelům a jako barvivo.

Endemická fauna a nebezpečné druhy

Co se týče fauny, Kanárské ostrovy jsou domovem mnoha druhů ptáků, plazů a hmyzu, které nenajdete nikde jinde. Například kanárský ostrovní štír (Scorpiones canariensis) se vyskytuje na všech hlavních ostrovech, ačkoliv není smrtelný, jeho bodnutí je bolestivé. Dále zde žije několik jedovatých druhů pavouků, jako je černá vdova, jejíž jed může způsobit vážné zdravotní komplikace, pokud se s ním nesprávně zachází.

Nemusíte se zde naštěstí bát jedovatých plazů. Ostrovy se jen hemží ještěrkami, hadi zde však původní nejsou. V posledních letech došlo bohužel k jejich rozšíření chybou chovatele. Postupně se daří korálovce kalifornské zvyšovat své počty a z ostrova Grand Canaria se dostala i na Tenerife. Jde o velký problém, protože na ostrovech nejsou přirození predátoři, kteří by jejich stav snižovali a korálovky likvidují existující populace ještěrek. Jde o ukázkový příklad lidského zásahu do přírody a následků, které zanechá. 

Mořský svět okolo Kanárských ostrovů je rovněž bohatý. Rezervace v okolí ostrova Tenerife chrání populaci kosatek, které zde pravidelně migrují. Kosatky, které se vyskytují okolo Kanár, jsou jedním z největších predátorů oceánů, a pozorovat je v jejich přirozeném prostředí je nezapomenutelným zážitkem.

V teplých vodách okolo Kanárských ostrovů žije také mnoho jedovatých ryb. Například odranec pravý (Synanceia) je ryba, která se ukrývá v písku na dně oceánu a její bodnutí může způsobit silnou bolest a dokonce smrt, pokud není rychle ošetřeno. Turisté by měli být také opatrní při kontaktu s medúzami, které se vyskytují v těchto vodách, zejména druh Pelagia noctiluca, která může způsobit vážné popáleniny.

Zajímavosti jednotlivých ostrovů

1. Tenerife

Tenerife je největším a nejlidnatějším z Kanárských ostrovů a domovem pro nejvyšší horu Španělska, sopku Teide. Kromě toho nabízí úžasné pláže, historická města, jako je La Laguna, které je na seznamu UNESCO, a bujnou flóru národního parku Anaga, který je rovněž biosférickou rezervací UNESCO.

Na Tenerife také najdeme místní lahůdku známou jako gofio, praženou mouku z obilí, která se tradičně míchá s mlékem nebo podává s různými omáčkami a dušenými pokrmy. Je to jedno z nejstarších jídelen, které mají původní kořeny v kultuře Guančů.

2. Gran Canaria

Gran Canaria je známá jako „miniaturní kontinent“, protože zde najdete různé ekosystémy od písečných dun Maspalomas až po horské oblasti v centru ostrova. Toto místo je také domovem pro unikátní hory Roque Nublo a Pico de las Nieves. Pláže jako Playa de las Canteras v hlavním městě Las Palmas jsou ideální pro surfování.

3. Lanzarote

Ostrov Lanzarote je sopečného původu a jeho krajina je doslova "mimozemská". Národní park Timanfaya je ukázkou sopečné činnosti, kde můžete pozorovat geotermální jevy. Lanzarote je také domovem sopečných vinic, kde se pěstuje místní odrůda hroznů Malvasía, z níž se vyrábí vynikající vína.

4. Fuerteventura

Fuerteventura je rájem pro milovníky vodních sportů, zejména surfaře a kiteboardisty. Dlouhé bílé pláže jako Cofete nebo Sotavento jsou mezi nejkrásnějšími v celé Evropě. Ostrov má také bohatou floru a faunu, včetně ohrožených druhů, jako jsou kanárské veverky.

5. La Palma

La Palma, známá jako "La Isla Bonita" (Krásný ostrov), nabízí jednu z nejlepších turistických destinací pro milovníky přírody. Ostrov má husté lesy v Národním parku Caldera de Taburiente a jedinečná místa pro pozorování hvězd díky minimálnímu světelnému znečištění.

6. La Gomera

La Gomera je známá pro svou prastarou mlžnou lesní krajinu v Národním parku Garajonay, zapsaném na seznamu UNESCO. Ostrov je také proslulý

7. El Hierro a La Graciosa

Nejmenší ostrovy El Hierro a La Graciosa stojí zajisté také za návštěvu. El Hierro je první z ostrovů, který využívá zcela čistou energii a jde o oblast proslulou pěstováním ananasu odrůdy Espaňola Roja. La Graciosa je nedaleko ostrova Fuerteventura a je ideálním místem na jednodenní výlet. Oba ostrovy jsou přístupné trajektem.

Ať už vyberete jakýkoliv z ostrovů, můžete se těšit na krásné zážitky a plno dech beroucích míst. Vždy se vyplatí půjčit si auto a vyrazit objevovat široké okolí. Během toulek nezapomeňte i ochutnávat místní specialit!

Kanárská kuchyně je jednoduchá, ale chutná, a vychází z místních surovin. Mezi nejoblíbenější pokrmy patří „papas arrugadas“, malé brambory vařené v silně osolené vodě a podávané s omáčkou „mojo“ – červenou nebo zelenou, která je připravena z česneku, paprik a olivového oleje. Další specialitou je „gofio“, pražená mouka z obilí, kterou Kanářané tradičně jedí s mlékem nebo jako přílohu k polévkám.

Ryby a mořské plody jsou také nedílnou součástí kanárské kuchyně, zejména „sancocho“, dušená ryba podávaná s bramborami a „mojo“. Kromě toho je zde rozšířená konzumace králíka, který se často připravuje s červeným vínem a kořením.

Pokud si pro svou návštěvu vyberete ostrov La Palma, tak Vás rádi provedeme i naší ekologickou farmou, která je na jihovýchodě ostrova. Společně si povíme více o tradicích, rostlinách i životě na ostrově. Budeme se na Vás těšit!

Autorka článku: Elisabeth Kapitánová, farmářka ostrovachutí