La Palma - Isla Bonita
La Palma je jedním ze sedmi vulkanických Kanárských ostrovů obklopených Atlantickým oceánem u západního pobřeží Afriky.
Historický název je San Miguel de La Palma. Původními obyvateli byli Guančové, jejichž původ je nejasný. Po objevení ostrovů Španěly, docházelo k silným bojům, které skončili kapitulací posledního krále La Palmy Tanause a přechodem na křesťanství. Pozůstatky kultury Guančů nalezneme v jeskyních a stálou připomínkou jsou některá místní jména a názvy.
La Palma je stejně jako ostatní ostrovy Kanárského souostroví sopečného původu, se stářím 3 - 4 miliony let. Z mořského dna se zdvihá do celkové výšky téměř 7 km. Základna sopky se nachází zhruba 4 000 m po hladinou moře a nejvyšší vrchol ostrova Roque de los Muchachos se tyčí do výšky 2426 m nad hladinu moře.
V současné době je nejvíce vulkanicky aktivní ze všech Kanárských ostrovů. Asi před 500 000 lety se původní sopka Taburiente zhroutila obřími sesuvy půdy, které daly vzniknout Caldera de Taburiente, což je základ ostrova. Na něm další aktivitou vzniklo několik dalších dílčích sopek, táhnoucích se po celé délce ostrova.
Pokud bychom chtěli navštívit kalderu, ve které se ukrývá národní park Parque nacional de la Caldera de Taburiente, musíme jít hlubokým kaňonem jménem Barranco de las Angustias. Jeho svahy jsou zbrázděny četnými soutěskami, které sbíhají
až od 2 000 m dolů do moře.
Z Roque de los Muchachos (Caldera de Taburiente) jde k jihu hřeben Cumbre Nueva, tvořený mnoha sopečnými kužely až k Cumbre Vieja. Tento hřbet je na několika místech aktivní, ale v současné době neprojevuje žádnou činnost. Poslední erupce se na tomto ostrově se datují do roku 1971, kdy soptil vulkán Teneguía, který se nachází na jižním konci tohoto hřbetu.
Zajímavostí ostrova je systém zásobování měst, vesnic i zemědělských podniků vodou. Téměř většina pitné vody je na ostrov přinášena trvale proudícími větry, díky nimž ze severu od moře k pevnině putují četné mraky. Páry kondenzují na jehličí stromů i na jiné vegetaci. Voda pak stéká na zem, odkud putuje pomocí důmyslného systému sběračů do budovy (jímky), která ji shromažďuje z velké oblasti. Odtud pak teče pomocí tunelů vrtaných po staletí v místních lávových pohořích až k uživateli.
Vzhledem k umístění ostrova daleko od afrického i evropského pobřeží je omezen světelný smog, vycházející v noci z velkých měst. Z toho důvodu je La Palma sídlem řady mezinárodních astronomických observatoří. Dalším pozitivem zdejšího prostředí, které podporuje umístění těchto zařízení, je podnebí, které způsobuje, že mraky se zde vyskytují převážně ve výškách 1000–2000 m n. m. V nejvýše položených částech ostrova je tak obvykle vidět jasné nebe bez oblačnosti.
Na vrcholu Roque de los Muchachos se nachází největší astronomické pracoviště severní polokoule, kde na ploše asi 2 km² pracuje celkem 13 teleskopů, obsluhovaných vědci z různých států.
